Miluju nedělní rána. Je sotva půlka února a za oknem to vypadá, že se zima ještě nerozhodla, co se vlastně bude dít – chvíli svítí sluníčko a chvíli chumelí….

Já ještě ležím v posteli, popíjím svojí ranní kávu a užívám si, že vůbec nic nemusím… Znáte ty vzácné chvilky předtím, než se ostatní členové domácnosti vzbudí? Než přiběhnou děti a chtějí uvařit kakao? Prostě ta chvilka, kdy je ráno jenom Vaše, všude je ticho, vy vyklouznete z postele a uvaříte si voňavou kávu a pak se rychle vracíte  zachumlat se zpátky do peřin? Tak přesně o té chvíli mluvím. Prostě jen jste… vy a vaše myšlenky a hlavně sny…. Můžete si plánovat, co uvaříte k obědu, co podniknete odpoledne a nebo kam vyrazíte v létě na dovolenou. Můžete se ale taky zamyslet nad tím, kde byste chtěli být příští rok touhle dobou a jaké kroky k tomu povedou….. prostě si udělat nějaký plán. A vysnít si můžete úplně cokoliv…

A tak si tu potichoučku leží a sním o létě v Provence… máme pronajatý malý domeček na okraji vesnice, když vykouknu z okna, vidím v dálce levandulová pole. Je ráno a my vyrážíme do kavárny na cappuccino a croissant. Cestou zpátky se zastavíme na trhu pro čerstvé ovoce a zeleninu. Tohle přesně na jihu Francie miluju – ty chutě, vůně a barvy. Odpoledne naplánujeme víkendový výlet na Rivieru…. Určitě se zastavíme se v Saint Tropez – mají tam tu nejlepší zmrzlinu, jakou jsem kdy jedla a projdeme promenádu, okoukneme jachty a pak už budeme pokračovat někam na pláž…

Zase začalo chumelit…. Léto v Provence se zdá být ještě tak daleko… 

 Někde jsem četla, že vlastně není důležité vidět cíl svojí cesty, někdy jen stačí vidět před sebou první schod… a pak ten další a další… a možně ke svému cíli nedojdeme za týden, ani za měsíc, ale je důležité věřit, že tam někde před námi je a užít si právě tu svojí cestu…

 Znám pár lidí, co žádný cíl nemají. Potřebují vydělat ještě víc peněz, dokončit projekt,…. A teprve pak prý začnou plánovat. Nevím, jestli věří, že až vydělají další milion bude obloha modřejší nebo tráva zelenější…. Nejsem si totiž vůbec jistá, že ten moment poznají… a tak se točí pořád dokola na jednom místě a z každou další vydělanou korunou žádné velké štěstí nepřichází. Ono jak by taky mohlo? Když nemají žádný sen…

A tak zapínám počítač a zkusím se podívat, jestli právě nejsou někde v akci letenky z Prahy do Marseille a jaké se nabízejí možnosti ubytování. Prostě dneska udělám ten první krok a dál se uvidí…